Něděle a s ní první běh byl za mnou a já si říkal, jak jsem se asi zlepšil - pokud to vůbec jde. S mou naivitou srny jsem uvažoval, že stejnou trasu bouchnu max za 15 minut a že se při tom ani nezapotím. Jak jsem se mýlil.
Dnes jsem si dal více záležet na protáhnutí achilovek a počítal jsem s klidnou a relaxační běžeckou epizodou. Opak byl pravdou. Dneska to moc nešlo. Asi za to mohly ty chlebíčky na oběd, nebo ta sklenka vody před vyběhnutím.
Tak jako tak, první semafory mi dopřály tolik vytouženého odpočinku. Asi 3 sekund. Dále to pokračovalo ve včerejším sledu. Na křižovatce diváci - už s transparenty - a u altánku lehčí známky únavy achilovek. Nezalekl jsem se ale rozmarů svého těla a trasu jsem si oproti včerejšku o fous prodloužil. Pejskaři mě vítali s otevřenou náručí (nebo to byl úchylák v baloňáku?) a zastavil jsem se až u semaforů u Helbicha. Tam už jsem potřeboval vydechnout, a tak jsem si užil cca 300 m osvěžující chůzí. Zbytek jsem doběhl za nepříjemně nudné písničky, kterou jsem hned po příchodu domů smazal.
Délka 3,98. Výsledný čas 23:46. Příště snad bez přestávky a do 20 minut.
Žádné komentáře:
Okomentovat